Emil Axman (1887-1949)
Narodil v Ratajích u Kroměříže, profesně spojil svůj život s Prahou. Hudbě se věnoval v různých profesích a posléze dal přednost skladatelské dráze.
Vilém Axman (1850-1939)
Otec Emila Axmana, v letech 1873-93 správce jednotřídky v Ratajích. Poté do roku 1909 řídící učitel v Chropyni. Varhaník, ředitel kůru a kapelník ratajské kapely.
Ondřej Brázdil (1814-1872)
Po studiích na gymnáziu v Kroměříži studoval filosofii ve Vídni a bohoslovectví v Olomouci. V letech 1839-40 byl knihovníkem Slovanské knihovny bohoslovecké a od roku 1859 profesorem náboženství na gymnáziu v Uherské Skalici. Psal básně i články do Časopisu katolického duchovenstva a byl přítelem K. Havlíčka - Borovského, který jej navštívil v Nákle v roce 1848. Napsal - Hlas z Moravy o pravopisu všeslovanské řeči a Tři písně pastýřské.
Viktorin Brázdil (1822-1886)
Vystudoval práva a zúčastnil se revolučního hnutí studentů ve Vídni. S Vojtou Náprstkem zahájili revoluční hnutí v Kroměříži. Měl značný podíl na první české besedě konané v září 1847 v Kroměříži. Byl poslancem říšského sněmu.
Josef Grňa (1897-1967)
Právník, předválečný pracovník Finanční prokuratury v Brně, který v březnu 1939 stál u zrou organizace Petičko výbor Věrni zůstaneme. V říjnu 1941 unikl zatčení a do konce války žil v ilegalitě. Po válce byl významným představitelem Svazu národní revoluce, ale v roce 1950 byl zatčen a odsouzen. V roce 1965 byl rehabilitován. Kromě odborných právnických studií napsal - Partyzánské historky (1946), paměti Sedm roků na národní frontě (1968) a román Generál Jiskra (1971).
Jan Kaňák (1875-1958)
Řídící učitel v Ratajích a v Kroměříži, který publikoval v časopisech Vlastivědný věstník pro mládež Župy olomoucké, Věstník sokolské Župy hanácké, Českoslovanská Morava a VSSM. Napsal životopis významného českého pedagoga Jana Mrazíka (1848-1923).
Zdeněk Kaňák (1910-1991)
První hudební vzdělání získal ve škole Moravana v Kroměříži a potom, během studií na přírodovědecké fakultě v Brně. Dále studoval na filozofické fakultě hudební vědu, soukromě kompozici u V. Kaprála, zpěv a řízení sboru u Th. Schaefra. V letech 1967-80 učil na brněnské konzervatoři. Je spoluautorem učebnic hudební výchovy, zpěvníků a metodických materiálů. Uplatnil se jako sbormistr a skládal hudbu pro pěvecké sbory a divadelní soubory.
František Machálek (1884-1946)
Generál justiční služby a ratajský rodák. Po studiu práv ve Vídni se věnoval vojenskému soudnictví. Zúčastnil se 1. sv. války a stal se majorem čs. armády. V lednu 1938 byl jmenován generálem justiční služby a generálním prokurátorem nejvyššího vojenského soudu v Praze. Po příchodu Němců byl přeložen v hodnosti ministerského rady na ministerstvo vnitra a v roce 1943 penzionován. Žil v Praze a jako rodák šířil známost Rataj všude, kde působil. Po slavném pohřbu se všemi vojenskými poctami byly generálovi ostatky uloženy do rodinné hrobky v Ratajích.
František Machálek ml. nar. 1910
Ratajský rodák. Po studiu na gymnáziu a vojenské akademie sloužil jako poručík v čsl. armádě. V roce 1939 unikl Němcům. Stal se příslušníkem čs.letectva v Anglii a bojoval ve slavné bombardovací peruti 311. V srpnu 1945 se vrátil do vlasti v hodnosti majora.
František Majda (1886-1960)
Rodák z Rataj u Kroměříže, propagátor a organizátor atletiky, který přivedl k atletice studenty středních škol. Předseda atletického odboru v letech 1920-1924. Vychoval řadu vynikajících závodníků. Za jeho práce v atletickém odboru Moravské Slavie vyrostli Jahn, Vykoupil, Fleischer a jiní borci slavné éry moravské atletiky. Jako profesor zakládal Stříbrný věnec Lidových novin ze kterého se stal vynikající středoškolský pohár v letech 1929-63. Otec Jaroslava Majdy.
Bohumil Řezníček (1896-1973)
Ratajský rodák. Učitel a později okresní školní inspektor. Stálý člen redakční rady Zpravodaje města Kroměříže a kronikář města. Zajímala ho minulost města a místní pověsti. Napsal - Za časů dávných i nedávných.
Filip Sigmund-Ratajský (1812-1871)
Pocházel z chudé zemědělské rodiny a přestože byl mimořádně nadaný, neměl na studia. Intenzivně však četl a aktivně působil proti rigidnímu katolicismu, čímž se stal nepohodlným a v letech 1856-7 byl za neúctu k náboženství vězněn na Špilberku. Již předtím, v letech 1852-3, podnikl cestu do Jeruzaléma a vydal o tom knihu „Cesta přes moře do Árie“, jejíž jeden exemplář ze dvou dochovaných je uložen v Muzeu Kroměřížska. Zemřel v Ratajích u Kroměříže.
PhDr. Spurný Václav, CSc. nar. 1920
Významný archeolog. Prováděl záchranné výzkumy v Kroměříži a blízkého okolí. Zabýval se dobou bronzovou – studie o knovízských kostrových hrobech na sídlištích.
Augustin Alois Vrzal (1864-1930)
Narozen v Popovicích u Kroměříže. Katolický kněz-benediktin, literární historik, překladatel z ruštiny. Působil v duchovní správě v Domašově, pak v Syrovicích. Průkopník české rusistiky (+ 28.10.1930).
Oldřich Zezula (1907-1980)
Rodák z Rataj u Kroměříže. Absolvoval reálku v Kroměříži a AVU v Praze u prof. Blažíčka, Loukoty a Obrovského. Od roku 1934 učil na školách v Kroměříži. Byl členem Sdružení výtvarných umělců moravských. Svou tvorbu zaměřoval na krajiny, portréty a květinová zátiší.
Josef Žourek (1889-1963)
Jako učitel působil zejména v Litenčicích, Kroměříži a Ratajích. Patřil mezi významné vlastivědné pracovníky. Jako kronikář sepsal kroniku Rataj od roku 1918 až do roku 1945. Věnoval se kronikářství, historii, hudební a písňové tvorbě. Ratajská kronika je odborníky považována za jednu z nejlépe vedených kronik na Moravě a to díky jeho vzácné schopnosti pozorovat život a dokonalosti při odlišování významných faktů od podružných. Byl požádán rumunským ministerstvem národní obrany, aby napsal s použitím dalších pramenů obšírný dokument pro dílo "Rumunská armáda při osvobození Československa 1945", který vyšel v Rumunsku. Také shromáždil bohatý materiál o hudebním skladateli Emilu Axmanovi. Svými materiály přispěl k jeho oficiálnímu životopisu. Tiskem vyšla jeho brožura „Zrušení roboty 1848“.
Použité zdroje informací:
Databáze regionálních osobností - Knihovna Kroměřížska
Slovník osobností východní Moravy
Dubovský, Aleš, 1933-1999. Historie Rataj a okolí