Obecní knihovna v Ratajích
Naposledy aktualizováno: 31.01.2017 10:18:24

OBRÁZEK : os.jpg


Emil Axman (1887-1949) OBRÁZEK : sipka_vlevo.gif

Narodil v Ratajích u Kroměříže, profesně spojil svůj život s Prahou. Hudbě se věnoval v různých profesích a posléze dal přednost skladatelské dráze.


Vilém Axman (1850-1939) OBRÁZEK : sipka_vlevo.gif

Otec Emila Axmana, v letech 1873-93 správce jednotřídky v Ratajích. Poté do roku 1909 řídící učitel v Chropyni. Varhaník, ředitel kůru a kapelník ratajské kapely.


Ondřej Brázdil (1814-1872) OBRÁZEK : sipka_vlevo.gif

Po studiích na gymnáziu v Kroměříži studoval filosofii ve Vídni a bohoslovectví v Olomouci. V letech 1839-40 byl knihovníkem Slovanské knihovny bohoslovecké a od roku 1859 profesorem náboženství na gymnáziu v Uherské Skalici. Psal básně i články do Časopisu katolického duchovenstva a byl přítelem K. Havlíčka - Borovského, který jej navštívil v Nákle v roce 1848. Napsal - Hlas z Moravy o pravopisu všeslovanské řeči a Tři písně pastýřské.


Viktorin Brázdil (1822-1886)

Vystudoval práva a zúčastnil se revolučního hnutí studentů ve Vídni. S Vojtou Náprstkem zahájili revoluční hnutí v Kroměříži. Měl značný podíl na první české besedě konané v září 1847 v Kroměříži. Byl poslancem říšského sněmu.


Josef Grňa (1897-1967)

Právník, předválečný pracovník Finanční prokuratury v Brně, který v březnu 1939 stál u zrou organizace Petičko výbor Věrni zůstaneme. V říjnu 1941 unikl zatčení a do konce války žil v ilegalitě. Po válce byl významným představitelem Svazu národní revoluce, ale v roce 1950 byl zatčen a odsouzen. V roce 1965 byl rehabilitován. Kromě odborných právnických studií napsal - Partyzánské historky (1946), paměti Sedm roků na národní frontě (1968) a román Generál Jiskra (1971).


Jan Kaňák (1875-1958) OBRÁZEK : sipka_vlevo.gif

Řídící učitel v Ratajích a v Kroměříži, který publikoval v časopisech Vlastivědný věstník pro mládež Župy olomoucké, Věstník sokolské Župy hanácké, Českoslovanská Morava a VSSM. Napsal životopis významného českého pedagoga Jana Mrazíka (1848-1923).


Zdeněk Kaňák (1910-1991) OBRÁZEK : sipka_vlevo.gif

První hudební vzdělání získal ve škole Moravana v Kroměříži a potom, během studií na přírodovědecké fakultě v Brně. Dále studoval na filozofické fakultě hudební vědu, soukromě kompozici u V. Kaprála, zpěv a řízení sboru u Th. Schaefra. V letech 1967-80 učil na brněnské konzervatoři. Je spoluautorem učebnic hudební výchovy, zpěvníků a metodických materiálů. Uplatnil se jako sbormistr a skládal hudbu pro pěvecké sbory a divadelní soubory.


František Machálek (1884-1946)

Generál justiční služby a ratajský rodák. Po studiu práv ve Vídni se věnoval vojenskému soudnictví. Zúčastnil se 1. sv. války a stal se majorem čs. armády.  V lednu 1938 byl jmenován generálem justiční služby a generálním prokurátorem nejvyššího vojenského soudu v Praze. Po příchodu Němců byl přeložen v hodnosti ministerského rady na ministerstvo vnitra a v roce 1943 penzionován. Žil v Praze a jako rodák šířil známost Rataj všude, kde působil. Po slavném pohřbu se všemi vojenskými poctami byly generálovi ostatky uloženy do rodinné hrobky v Ratajích.


František Machálek ml.  nar. 1910

Ratajský rodák. Po studiu na gymnáziu a vojenské akademie sloužil jako poručík v čsl. armádě. V roce 1939 unikl Němcům. Stal se příslušníkem čs.letectva v Anglii a bojoval ve slavné bombardovací peruti 311. V srpnu 1945 se vrátil do vlasti v hodnosti majora.


František Majda (1886-1960) OBRÁZEK : sipka_vlevo.gif

Rodák z Rataj u Kroměříže, propagátor a organizátor atletiky, který přivedl k atletice studenty středních škol. Předseda atletického odboru v letech 1920-1924.  Vychoval řadu vynikajících závodníků. Za jeho práce v atletickém odboru Moravské Slavie vyrostli Jahn, Vykoupil, Fleischer a jiní borci slavné éry moravské atletiky. Jako profesor zakládal Stříbrný věnec Lidových novin ze kterého se stal vynikající středoškolský pohár v letech 1929-63. Otec Jaroslava Majdy.


Bohumil Řezníček (1896-1973) OBRÁZEK : sipka_vlevo.gif

Ratajský rodák. Učitel a později okresní školní inspektor. Stálý člen redakční rady Zpravodaje města Kroměříže a kronikář města. Zajímala ho minulost města a místní pověsti. Napsal - Za časů dávných i nedávných.


Filip Sigmund-Ratajský (1812-1871) OBRÁZEK : sipka_vlevo.gif

Pocházel z chudé zemědělské rodiny a přestože byl mimořádně nadaný, neměl na studia. Intenzivně však četl a aktivně působil proti rigidnímu katolicismu, čímž se stal nepohodlným a v letech 1856-7 byl za neúctu k náboženství vězněn na Špilberku. Již předtím, v letech 1852-3, podnikl cestu do Jeruzaléma a vydal o tom knihu „Cesta přes moře do Árie“, jejíž jeden exemplář ze dvou dochovaných je uložen v Muzeu Kroměřížska. Zemřel v Ratajích u Kroměříže.


PhDr. Spurný Václav, CSc. nar. 1920 OBRÁZEK : sipka_vlevo.gif

Významný archeolog. Prováděl záchranné výzkumy v Kroměříži a blízkého okolí. Zabýval se dobou bronzovou – studie o knovízských kostrových hrobech na sídlištích.


Augustin Alois Vrzal (1864-1930) OBRÁZEK : sipka_vlevo.gif

Narozen v Popovicích u Kroměříže. Katolický kněz-benediktin, literární historik, překladatel z ruštiny. Působil v duchovní správě v Domašově, pak v Syrovicích. Průkopník české rusistiky (+ 28.10.1930).


Oldřich Zezula (1907-1980) OBRÁZEK : sipka_vlevo.gif

Rodák z Rataj u Kroměříže. Absolvoval reálku v Kroměříži a AVU v Praze u prof. Blažíčka, Loukoty a Obrovského. Od roku 1934 učil na školách v Kroměříži. Byl členem Sdružení výtvarných umělců moravských. Svou tvorbu zaměřoval na krajiny, portréty a květinová zátiší.


OBRÁZEK : podzim_v_zameckem_parku_v_km.jpg

Podzim v zámeckém parku v Kroměříži


Josef Žourek (1889-1963) OBRÁZEK : sipka_vlevo.gif

Jako učitel působil zejména v Litenčicích, Kroměříži a Ratajích. Patřil mezi významné vlastivědné pracovníky. Jako kronikář sepsal kroniku Rataj od roku 1918 až do roku 1945. Věnoval se kronikářství, historii, hudební a písňové tvorbě. Ratajská kronika je odborníky považována za jednu z nejlépe vedených kronik na Moravě a to díky jeho vzácné schopnosti pozorovat život a dokonalosti při odlišování významných faktů od podružných. Byl požádán rumunským ministerstvem národní obrany, aby napsal s použitím dalších pramenů obšírný dokument pro dílo "Rumunská armáda při osvobození Československa 1945", který vyšel v Rumunsku. Také shromáždil bohatý materiál o hudebním skladateli Emilu Axmanovi. Svými materiály přispěl k jeho oficiálnímu životopisu. Tiskem vyšla jeho brožura „Zrušení roboty 1848“.

 

 

Použité zdroje informací: 

Databáze regionálních osobností - Knihovna Kroměřížska

Slovník osobností východní Moravy

Dubovský, Aleš, 1933-1999. Historie Rataj a okolí.

 
Proces zabral 0.0195 sekund času a 0.62MB paměti.